- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
(Flickr)
40% žáků základních škol v regionu jsou muslimové. To je o pětinu více, než před dvěma lety. Vyplývá to ze zprávy odboru školství o výuce náboženství na základních školách v regionu Antverpy, na kterou upozornila demokratická strana, stavící se proti imigraci. Zpráva zaznamenává, jaký typ náboženství si žáci na základní škole volí. Zda islám, katolické náboženství nebo (nenáboženskou) etickou výchovu.
Detailní data o náboženských preferencích žáků:
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
1997:
33,6% Islám ............... 29,0% Katolické náboženství ..... 35,0% etická výchova
(3469 žáků) (2995 žáků) (3657 žáků)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
1999:
40 % Islám ................. 26,5% Katolické náboženství ..... 31,5% etická výchova
(4150 žáků) (2751 žáků) (3235 žáků) ---------------------------------------------------------------------------------------------------------
(zbytek žáků zvolil jiné náboženství)
Dewinter za demokratickou stranu Vlaams Belang upozornil, že za pouhé poslední dva roky přibylo na prvním stupni základních škol v regionu 20% žáků islámského vyznání a na druhém stupni 12%. Dewinter zároveň oznámil svůj požadavek na okamžité zastavení imigrace. Uvedl, že na téměř třetině základních škol v regionu už převažují muslimové. Prezentoval také studii, která ukazuje, že
v roce 2012 převáží na základních školách v regionu Antverpy žáci s islámským vyznáním.
Na zprávu Demokratů reagoval radní Robert Voorhamme, jehož školský odbor zprávu o preferencích náboženství na základních školách zpracoval.
"Složení školní populace se opravdu mění. To ale není důvod k tomu, abychom byli schizofrení a zaměřovali se výhradně na žáky, kteří si za předmět vybrali islám. Hrozil už se snad někdo dětí, které si zvolily katolické náboženství nebo etickou výchovu?"
Vzestup islámu v Belgii je těsně spjat s imigrační politikou. V desetimilionové belgické populaci žije oficiálně 9% cizinců, z toho přibližně polovina pochází ze států mimo EU. Ve skutečnosti je toto číslo vyšší. Belgie totiž ročně odmítně 10 až 20 tisíc žadatelů o azyl, kteří by se poté měli vrátit do rodné země, řada z nich to ale neudělá. Podobně jako cizinci, kterým vyprší pracovní vízum a neopustí zemi. Stávají se tak nelegálními imigranty.
Abychom pochopili, k jakým demografickým změnám v Belgii dochází, rozdělíme si belgickou imigrační politiku na dvě období:
1. Období do roku 1992: Noví držitele občanství přicházejí ze států EU i mimo EU.
Jednalo se v drtivé většině o občany Itálie, kterých ročně získalo belgické občanství až 25 tisíc. Díky tomu dnes má 200 tisíc Belgičanů italský původ. Od roku 1993 ale italská komunita v Belgii výrazněji neroste.
2. Období od roku 1993: Noví držitele občanství přicházejí téměř výhradně z oblasti mimo EU.
Obyvatele EU už nejeví o belgické občanství zájem. Oproti tomu počty zájemců ze zemí mimo EU zůstávají na obvyklých hodnotách a plynule rostou. Belgie začala udělovat občanství téměř výhradně žadatelům ze států mimo Evropskou unii. V praxi to znamená, že drtivá většina úspěšných žadatelů o azyl od roku 1993 pochází ze zemí mimo EU.
Tento trend způsobuje dlouhodobý, plynulý růst marockých a tureckých komunit v Belgii, které jsou tradiční oporou islámu.
Přehled úspěšných žadatelů o belgické občanství za období:
. 1985 1992 1993 1995 1997
---------------------------------------------------------------------------------------
ze zemí EU: 64.918 29.417 2.781 3.937 3.367 ......... (výrazný propad)
---------------------------------------------------------------------------------------
ze zemí mimo EU: 18.503 17.068 13.598 22.192 28.311 ........ (plynulý nárůst)
. (22%) (37%) (83%) (85%) (89%)
---------------------------------------------------------------------------------------
celkem: 83.421 46.485 16.379 26.129 31.678
Nárůst občanů hlásících se islámskému vyznání v belgické populaci potvrdil průzkum s názvem Náboženský barometr 2008, prezentovaný sociologem a antropologem Olivierem Servaixem (UCL). Ten ukázal, že se počet muslimů ve francouzské části Belgie vyhoupl na překvapivých 12%.
Turci a Marokánci si přinášejí do Belgie své náboženství (islám) i svou kulturu a tu si udržují i v Belgii. Studie Hasseltovy univerzity ukázala, že se Turci a Marokánci sice považují za občany města, ve kterém žijí, v žádném případě se ale nepovažují za Belgičany.
Podle studie University of Rabat, která byla provedena v marocké komunitě v Belgii, pouze 7% belgických Maročanů uvedlo, že se cítí být Belgičany. Více než polovina z nich pak požaduje, aby jejich partner pocházel z Maroka a 62% z nich je proti sňatku s nemuslimem.
Pokusy o jejich integraci do společnosti tak rozhodně nelze hodnotit jako úspěšné.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
reference z tisku:
1. Čtyři z deseti žáků v Antverpách jsou muslimové /Antverpy Stedelijk basisonderwijs telt vier Moslim op tien, De Standaard 14.10.2009
2. Belgičany stále přitahuje náboženství /Belg blijft gehecht aan godsdienst, HLN 11.03.2008
3. Belgičtí Marokánci jsou víc Marokánci než Belgičané/ Belgische Marokkanen meer Marokkaan dan Belg, HLN 24.06.2009
4. imigrační politika Belgie přináší obnovy i výzvy (Zdroj informací o migraci)/ Belgium's Immigration Policy Brings Renewal and Challenges (Migration Information Source)
odkazy:
1. http://www.standaard.be/Artikel/Detail.aspx?artikelId=0C2GKADG&subsection=3
2. http://www.hln.be/hln/nl/957/Belgi/article/detail/201838/2008/03/11/Belg-blijft-gehecht-aan-godsdienst.dhtml
3. http://www.hln.be/hln/nl/957/Belgie/article/detail/902785/2009/06/24/Belgische-Marokkanen-meer-Marokkaan-dan-Belg.dhtml
4. http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=164
Další články autora |
Těšetice, okres Znojmo
7 495 000 Kč