Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Předsedo, postav nám mešitu!

13. 10. 2010 7:07:38
Má se politická strana zajímat o náboženské vyznání svých kandidátů, pokud je náboženský postoj součástí jejích postojů? Mají předvolební prohlášení nějakou váhu? Upřednostní věřící politik své vlastní (náboženské) zájmy nebo zájmy veřejné?

Tak jak se zvětšuje komunita muslimů ve společnosti, vystávájí nové, nečekané situace. Jednou právě takovou jsou komunální volby v městské části Brno - Starý Lískovec, kde kandidát Suverenity je muslim, přestože to o sobě v kampani nesděluje. Zcela nová a nepoznaná situace ukázala řadu nedostatků ve všech směrech. Zejména pokud kandiduje za stranu, která se vyjádřila negativně k výstavbě mešit v ČR.

Bude muslim na radnici hájit zájmy svých voličů, kteří mešitu nechtějí?
Můžeme argumentovat, že náboženství kandidáta je jeho soukromá věc, do které nikomu nic není. Takový argument je v pořádku do té míry, pokud mu jeho náboženství nediktuje, jak v politickém a veřejném životě jednat.

Příklad je nasnadě: Představme si, že zvolíme starostu, který je ortodoxní muslim, ale před voličům to v rámci volební kampaně nesdělil. Nastane situace, kdy ve výkonu své funkce má rozhodnout například o stavbě mešity. On z pozice svého náboženství si stavbu mešity přeje, ba možná je to jeho náboženská povinnost, ale zvolili ho občané, kteří zřejmě mešitu nechtějí (podle průzkumů obyvatelstva nejpravděpodobnější verze), zejména pokud kandiduje za Suverenitu, jejíž předsedkyně Jana Bobošíková za velkého zájmu medií před volbami stavbu mešit odsoudila a postavila se proti jejich výstavbě. Jak se tedy rozhodne? Jako skutečný profesionál, který přes nátlak své vlastní muslimské komunity řekne: Ne, velmi bych si mešitu přál, ale budu proti její stavbě, protože voliči, kteří mě zvoli, si ji nepřejí? Nebo se bude rozhodovat podle vlastních pohnutek?
Pokud ho víra bude ovlivovat v rozhodování, znamenalo by to, že jeho náboženská víra je součástí jeho volební image a voliči mají právo ji znát, protože se pak zřejmě podle své víry bude rozhodovat.

Neznám situaci, kdy by politik svou víru tajil. Naopak, politici svou víru veřejně prezentují - určuje jejich morální nastavení a definuje jejich rozhodnutí z etického hlediska v mnoha oblastech.

Opravdu čestný politik by upřednostnil zájmy voličů před vlastními zájmy. Věříme ale, že takoví politici u nás existují? Průzkumy ukazují, že Češi na takové politiky nevěří.

Snaží se islám ovlivnit politickou moc a veřejný život?
Dalším úhledem pohledu na náboženství politika je sekularizace, neboli odluka náboženství od státu. Selským rozumem řečeno: Náboženství nesmí nenařizovat, co se má nebo nemá dělat ve veřejném nebo politickém životě.

Máme tedy dvě možnosti:
- Buď je náboženství jen vnitřním životem jednotlivce, moje intimní a soukromá věc
- nebo mi náboženství nařizuje, co smím a co nesmím, vůči ostatním určuje, jak s nimi mám zacházet a diktuje mi prosazování náboženských hodnot a směrnic ve veřejném nebo politickém životě.

Toto je právě kámenem úrazu v případě islámu. Zatímco křesťanství je už několik set odděleno od státu, náboženští vůdci stát nevedou, nevykonávají politické funkce a náboženská nařízení nejsou součástí právního systému (jinými slovy křesťanství na Západě je sekularizované), v islámu je tomu přesně naopak:

Islám není jen náboženstvím, ale je náboženskou ideologií. Islám nařizuje muslimům prosazovat zájmy islámu, přesně definuje jak a za jakých okolností. Islám nařizuje každému muslimovi povinnost prosadit šaríu, tedy islámský právní a politický systém ve společnosti. Islám je velmi politický. V důsledku toho muslimové prosazují islámské normy, islámská nařízení, islámské hodnoty. A co je hlavní - vůči celé společnosti, tedy i vůči nemuslimům.

Hájí muslimští politici na Západě i zájmy nemuslimů?
V souladu s nařízeními islámu v předchozím odstavci převažují zkušenosti, kdy muslimští politici prosazují islámské zájmy z titulu politické funkce a to i v evropských zemích. Jedním z příkladů je Velká Británie. Muslimové v zastupitelstvu, v politických stranách, na radnici prosazují islámské právo šaría, islámskou halal stravu (maso pouze ze zvířat zabitých podřezáním za recitace z koránu, zákaz vepřového), stavbu mešit a další. A to přes odpor nemuslimů a bez ohledu na ně. Do školních jídelen se zavádí halal strava před odpor rodičů-nemuslimů, během islámských svátků zavírají školy, které navštěvují i nemuslimové, školám vydávají pokyny, jak se chovat během islámských svátků tak, aby to bylo v souladu s islámem, aj. Bližší podrobnosti z úst vysoce postaveného labouristického politika Jima Fitzpatricka, který se na zavádění šaríi pokouší upozornit (v odkaze)

Mají váhu prohlášení politických stran učiněná v tisku?
Za velké pompy Suverenita avizovala, že je proti výstavbě daších mešit v ČR. Přestože nemáme k dispozici oficiální prohlášení, podle všeho předsedkyně Jana Bobošíková na muslimského kandidáta reagovala: nelustrujeme kandidáty a jejich víru nezohledňujeme. Je to protimluv, nebo ne?

Je naprosto v pořádku, že náboženské přesvědčení kandidátů není kritériem jejich přijetí. Co ale není v pořádku, že není prověřována jejich loajalita vůči stranickému programu. Pokud se totiž strana staví proti výstavbě mešit a já jako občan zvolím politika, který ji reprezentuje ale později z titulu své víry stavbu mešit podpoří nebo prosadí, něco nám tu koliduje. V byznysu by se takové situaci řeklo střet zájmů. Volič by pak možná řekl, že se cítí rozčarován, nebo podveden, protože když volil kandidáta strany která se staví proti mešitám, netušil že její kandidát bude dělat přesný opak.

Tato kauza ukazuje, že prohlášení v tisku žádnou váhu nemají a jsou jen populistickým krokem před volbami, pokud nebude následovat opatření, které zajistí implementaci v politickém programu strany a v její praxi.

Jak zajistit, aby prohlášení strany měla váhu a skutečný dopad?
Co je tedy špatně? Kandidáti by měli být ztotožněni s politickým programem strany, jejíž program reprezentují a ve styčných bodech programu by měl panovat soulad. Jak to zajistit, recept nemám, ale možností je celá řada. Jak informoval například Idnes, všichni kandidáti za Věci veřejné museli podepsat smlouvu s vysokou finanční penalizací, která straně zajišťuje totožné postoje členů během hlasování. Toto je zřejmě dost extrémní případ, možná už za hranicí ústavního pořádku ČR, na druhou stranu bych považoval za korektní, že kandidát vůči straně deklaruje, že je ztotožněn s hlavními body programu a ten při výkonu funkce bude stávat a hájit.

V praxi by tedy bylo v pořádku, že za stranu kandiduje muslim, za předpokladu že bude proti stavbě mešit, že bude proti zavádění šaríi a náboženských pravidel do veřejného života, že bude proti imigraci, pokud toto jsou body strany, které reprezentuje.

S ohledem na mé vědomosti o islámu si to ale neumím představit. Na světě neexistuje sekularizovaná verze islámu, nevím o tom. Ve všech islámských státech drží islám politickou moc, neplatí Deklarace lidských práv a svobod, náboženská pravidla mají v různé míře podobu zákonů závazných pro všechny včetně nemuslimů atd.

Na jaké politické nedostatky Brněnská kauza poukázala?

- Prezident Obama se cca měsíc, dva zpátky, veřejně vyjádřil ke své víře aby vyvrátil pochybnosti o tom, zda je křesťan či muslim. Udělal to, aby ustaly fámy a proto, že to pro lidi, kteří ho volili, bylo důležité. Brněnský kandidát ale zarytě mlčí. To není vůči voličům fér.

- Suverenita jako politická strana se tomu nepostavila čelem. Na druhou stranu je třeba uznat, že teprve možná hledají řešení. Taková situace je v ČR úplně nová a politici na ni nejsou připraveni, nevědí jak se k tomu postavit.

- Suverenita slibuje voličům zásadní stanoviska, ale nemá zajištěné, že její členové je budou respektovat. Tím pádem jejich politické sliby nejsou garantované a vlastně jsou to jen plané sliby.

Co dodat závěrem?

Politici doufám zavnímali, že otázka islamizace je pro voliče důležitá. Že Češi vnímají nechuť Turků integrovat se do německé společnosti, že vnímají pravidelně hořicí stovky aut v muslimských ghettech na předměstích evropských měst, že vnímají na svých evropských dovolených, služebních cestách a studijních pobytech množství přistěhovalců, kteří se integrovat do společnosti rozhodně nehodlají a na odiv stavějí své diametrálně odlišné kultury a hodnoty.

Kauza dává možnost reflektovat sociologické a společenské změny, které v Evropě probíhají a dává možnost úředníkům a politikům včas na ně reagovat. Pokud to ovšem nepromeškáme jako v západních státech Evropy.

odkazy:
http://www.lidovky.cz/labourista-infiltrovali-nas-islamiste-dyy-/ln_noviny.asp?c=A100301_000034_ln_noviny_sko&klic=235754&mes=100301_0

Autor: Jiří Novotný | středa 13.10.2010 7:07 | karma článku: 24.00 | přečteno: 2090x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Miroslav Palfi

Atentát nebo likvidace?

Při dnešním výročí atentátu na Heydricha bych rád podotkl několik věcí. Ne o samotném atentátu, ale spíše o tom, co se o něm traduje.

27.5.2017 v 11:17 | Karma článku: 23.23 | Přečteno: 734 | Diskuse

Štěpán Bicera

Atentát na Heydricha proti vůli českého odboje

​Třináct dnů před atentátem obdržel domácí odboj z Londýna zprávu, ve které plk. F. Moravec psal:" Nemějte starosti, pokud se týče teroristických akcí. Akce proti oficiálním říšským osobám nepřipadá za této situace v úvahu.

27.5.2017 v 11:00 | Karma článku: 16.92 | Přečteno: 607 | Diskuse

Helena Vlachová

"Já jsem nevinný..."

"Já jsem nevinný...," je věta z Haškova Švejka. A opět se mi tento román vybavuje, když vidím, co se odehrálo na naší politické scéně

27.5.2017 v 6:03 | Karma článku: 12.35 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Tomášek

Pozdrav z Bledu

Jsa v domácí léčbě, probírám se starými – převážně rodinnými pohlednicemi a tentokrát mě zaujala především rubová čili korespondenční strana. Nalezl jsem zde třeba korespondenci z První Světové války.

26.5.2017 v 23:29 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Pražák

Zrádnost obřího poprsí

Těsně po střední škole před započetím dalšího vzdělávacího procesu jsme podstoupili takzvanou letní aktivitu. Tehdy to bylo zvykem a já se svými třemi budoucími spolužáky „narukoval“ na jakési pražské staveniště.

26.5.2017 v 21:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 983 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 9719
Autor ve svém blogu soustředí na události z Evropy a Zámoří, které se často čtenář v českém jazyce nedočte, přestože v dané zemi poutají pozornost médií a široké veřejnosti. Komentuje integraci islámu do evropské společnosti a zaměřuje se na oblast občanských svobod a evropské kulturní identity v konfrontaci s islámem. ------------------------------------------------------------------------ podklady: MEDIA O ISLÁMU.CZ===UNIVERSITY OF SOUTH CALIFORNIA/USSC ===ISLAM IN EUROPE.BLOGSPOT www.mediaoislamu.cz, http://www.usc.edu/schools/college/crcc/engagement/resources/texts/muslim/hadith/ http://islamineurope.blogspot.com/


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.