Je zákaz psa v londýnských autobusech z náboženských důvodů správný? Ptá se Judith Woods v britském deníku Telegraph. Ani jeden autobus ji nevzal se psem na palubu - první ji odmítl, že by pes mohl urazit muslimku v autobuse, ve druhém ji odmítl sám muslimský řidič.
Flickr
Přestože je ve Velké Británii pouhých 3 milionu muslimů (podle statistického úřadu přibyde díky imigraci každé dva roky čtvrt milionu muslimů), islám se již začíná naplno projevovat ve veřejném životě. Na vlastní kůži to pocítila i Judith Woods, které se nepodařilo minulý týden nastoupit v Londýně do jediného autobusu. Jak sama podotýká, nebylo to proto, že by její pes byl velký, nebo snad neměl náhubek. Důvodem byl islám. Ten totiž muslimům psy zakazuje jako nečisté. Můžete namítnout - ať si každý (muslim) dělá co chce. Kámen úrazu je v tom, že v tomto případě se musela islámským pravidlům (známým pod názvem šaría) přizpůsobit i Judith, přestože není muslimka.
Judith byla na procházce s kamarádkou a vzala s sebou i svého teriéra. Po procházce v parku chtěly nastoupit do autobusu. Zastavil je však je však řidič: v autobuse je muslimka a Váš pes by ji mohl urazit! Čekaly tedy na druhý autobus, jenže neodjely ani podruhé. Tentokrát byl muslimem samotný řidič a nastoupit jim také nedovolil.
Judith se ohrazuje: Já vím, že muslimové považují psa za nečistého, ale pamatuju také doby, kdy Británie nebyla muslimskou zemí a kdy Dopravní podnik města Londýna nebyl náboženskou organizací. "Jsem katolička. Mám snad požadovat, aby se mnou nejezdili v autobuse rozvedení lidé? Je to jen plíživá nesnášenlivost, maskující se za zbožnou oddanost", poznamenává na adresu britského islámu.
Zákaz psů je součástí islámského práva šaría, které nařizuje, co se může dělat a co nesmí ve veřejném, politickém, ale i osobním a manželském životě. Zákaz je postaven na uzákoněních islámského práva, které čerpá z koránu a životopisu Mohameda.
"Gabriel mu řekl: my andělé, nevstoupíme do domu, kde se nachází obraz nebo pes" (Burkhari, svazek 4, kniha 54, číslo 450)
Abdullah (Alláh mu buď pozdraven) oznámil: Posel Alláhův (mír s ním) nařídil pozabíjet všechny psy a my jsme poslali muže do Mediny a do všech jejích zákoutí a neušetřili jsme žádného psa. Zabili jsme všechny, včetně fen, které doprovázejí karavany. (Kniha muslimů 10, číslo 3811)
Jak se zdá, psi nemají v islámských zemích na růžích ustláno. Téma vztahu islámu k domácím miláčkům ale není českým čtenářům neznámé: tento týden vyhlásili islámští duchovní v Íránu zákaz psů, jako nečistých zvířat a symbolů zvrhlé západní společnosti.
V tomto čerstvém případu z Londýna jde ale o něco závažnějšího: ukazuje se, že islámské právo šaría začíná být závazné i pro nemuslimy. Vybavila se mi slova politika Davida Macka (KDU-ČSL), který v rozhovoru pro ČT řekl: „Něco jiného je, když někoho pozvete k sobě domů a máte pro něj pokoj pro hosty, a něco jiného je přizvat do svého domu hostů tolik, že tam začnou platit jejich pravidla hry. To jsou dvě různé věci a měli bychom být velmi citliví, jaký typ společnosti tady chceme mít.“ Zdá se, že si to pomalu začínají uvědomovat i v Británii.
zdroj:
http://www.telegraph.co.uk/news/newstopics/religion/7847571/Is-a-religious-bus-ban-on-my-dog-right.html
http://www.sme.sk/c/5430816/iransky-duchovny-zakazal-chov-psov-su-totiz-neciste.html
